Jako malého mě naši vzali na výstavu akvarijních rybiček a já tam objevil zcela nový, úžasný svět. Moc jsem si přál mít něco takového doma. Maminka mi ovšem tehdy řekla, že pokud chci mít živá zvířátka, měl bych o nich nejdřív něco vědět a aby mě to za chvíli nepřestalo bavit, taky si na ně zkusit vydělat. A bylo to
. Velice brzy jsem ale zjistil, že otec mého kamaráda ze třídy má několik akvárií a tak jsem začal chodit obdivovat rybky k nim. A vyptávat se na všechno možné i nemožné co se jich týká a listovat v knihách, které mi tam půjčili (za nějaký čas dokonce i domů). Bylo to ve druhé třídě, takže jsem nejmíň půlce údajů v nich nerozumněl, to mi ale na nadšení neubralo nic. Takže, zatímco mí vrstevníci "leželi" v pohádkových knížkách, já urputně "drtil" Zukala a Franka
, odhodlaně tahal sběr a ukládal si korunku ke korunce (kterých ale bylo stále k uzoufání málo)... A pak jsem jednou, zrovna v den mých narozenin (krátce po začátku třetí třídy), přišel domů ze školy a uviděl tam malý zázrak
. Své první vlastní akvárko a knížku o rybičkách vedle něj! Mělo asi jen padesát litrů, mě ale připadalo obrovské. Hned jsem rozbil prasátko a (samozřejmě s maminčiným přispěním) vyrazil do blízkého, tehdy i ve městě jediného, zverimexu nakupovat. Nejprve bublifuk a jednoduchý molitanový filtřík (jiné snad tehdy ani nebyly) a o pár dnů později, když už jsem tam měl i vyčištěný písek a pár pěkných kamínků, taky rostlinky a ryby. Dva rájovce (musím říct, že docela ošklivé
) a pět zelených pancíků... Osvětlení ještě ale na dost dlouho zajistila obyčejná stolní lampa. To první "opravdové akvarijní", co jsem koupil víc jak o rok později, mi ale dobře slouží ještě dnes...
Tak tolik asi k mým osobním začátkům