CITES v Evropské unii

Všetko okolo zákonov,skúsenosti s prístupom úradníkov, uplatňovanie CITESu v praxi...

Moderátor: štefan

CITES v Evropské unii

Poslaťod štefan » Pia Dec 04, 2009 7:39 pm

aneb Co by měl znát chovatel papoušků

Mgr. Pavla Říhová, referát druhové ochrany a CITES, Česká inspekce životního prostředí

Zkratka CITES je asi většině chovatelů známá – jedná se o mezinárodní úmluvu, která je zaměřená na obchodování s ohroženými druhy živočichů a rostlin. Téměř všechny druhy papoušků jsou touto úmluvou chráněny, proto se s ní jejich chovatelé setkávají poměrně často. Mnoho z nich považuje CITES za zbytečnou nepříjemnost, která komplikuje jejich zálibu, ale je nutné si uvědomit, že cílem všech omezení plynoucích z CITES je snaha zabránit ilegálnímu odchytu ohrožených druhů z přírody. I taková věc jako papírování kolem registrace vašich papoušků je vlastně způsob, jak evidovat a dostat pod kontrolu chované ptáky a snáze odhalit pokusy o zlegalizování pašovaných jedinců. Většina lidí asi odsoudí klasické pašování, ale jsou dotčeni, když jsou sami kontrolováni nebo omezováni. Zákony však nemohou předem rozlišovat, kdo je poctivý a kdo ne, pro všechny musí platit stejná pravidla. Ani při kontrolách nejde dopředu poznat, kdo je „slušný“ chovatel a kdo ne, proto je nutné kontrolovat i „slušné“ chovatele. Bohužel je nutno říci, že pašovaná zvířata jsou určena právě pro chovatelské účely a musel existovat někdo, kdo si je objednal a zaplatil, čili i mezi chovateli jsou tací, kteří se na takovýchto věcech podílejí. I proto jsou kontroly chovatelů, burz, prodejen apod. nutné.
Úmluva CITES je jedna z nejsilnějších mezinárodních úmluv, platí od roku 1975 (v ČR od roku 1992) a v současné době má 169 členských zemí. Základním principem této úmluvy je regulace mezinárodního obchodu s určitými druhy resp. zamezení bezohlednému odchytu či sběru z přírody, jež by mohl způsobit vyhubení těchto druhů. Druhy chráněné CITES jsou zařazeny do příloh A, B, C a D (celkem 25 000 druhů rostlin a 5000 druhů živočichů) a regulace se provádí systémem dovozních a vývozních povolení, která jsou nutná při překročení hranic států. Každý členský stát si pak obchodování na svém území řeší svou vlastní legislativou.
Většina chovatelů asi zaregistrovala, že od 1. 5. 2004 se vstupem do EU změnily CITES předpisy. Právo EU je bohužel velmi složité, a tak se i problematika CITES stala komplikovanější než dříve. Cílem tohoto článku je shrnutí základních věcí, které by chovatelé papoušků měli o těchto předpisech vědět, aby se nedostávali do potíží. Hlavní problém, který je už sám o sobě pro běžné chovatele skoro nepřekonatelný, je množství předpisů a to, že je nelze používat samostatně. Každý z nich totiž řeší určité věci a je propojen s jinými předpisy, takže pokud je nebudete číst všechny najednou a vyhledávat si v nich příslušné pasáže a odkazy na ně, pochopíte z nich jen málo. Jedná se o tyto předpisy:

– nařízení Rady č. 338/97/ES – základní předpis EU o CITES

– nařízení Komise č. 1808/2001/ES – prováděcí předpis (bude v nejbližší době novelizováno)

– nařízení Komise č. 1332/2005/ES – seznamy příloh A, B, C a D (dříve č. 1497/2003)

– nařízení Komise č. 252/2005/ES – zákazy dovozu do EU

– zákon č. 100/2004 Sb. – národní předpis v ČR

– vyhláška č. 227/2004 Sb. – prováděcí vyhláška k zákonu


Detailnější informace jsou na webových stránky Ministerstva životního prostředí (www.env.cz) či stránkách ČIŽP (www.cizp.cz).

Pokusím se stručně shrnout základní informace a pravidla vyplývající z těchto předpisů:
Právo EU týkající se CITES je přísnější než samotná úmluva, tzn. zahrnuje více druhů, více omezení a zavádí nové kontrolní mechanismy.
V EU se používají přílohy A, B, C a D, nikoli CITES I, II a III. Celkově je zařazení do příloh přísnější (přílohy A–C zhruba odpovídají CITES I–III, přičemž některé druhy jsou zařazeny ve vyšší kategorii). V přílohách EU bývají zařazeny i druhy neCITES (např. původní evropské druhy nebo druhy ohrožující ekologickou stabilitu evropských biotopů – např. želva nádherná (Trachemys scripta elegans). V příloze D jsou neCITES druhy, které chce EU pouze monitorovat při dovozu na své území.
Dovozem se nyní rozumí jen dovoz ze třetích zemí do EU, nikoli z jiného členského státu EU. V praxi to znamená, že jediným dovozním vstupním bodem je v ČR nyní letiště Ruzyně. Podmínky dovozu zůstaly u příloh A a B víceméně stejné jako dříve – je nutné dovozní povolení ČR a vývozní povolení země původu. Pro dovoz druhů C a D se požaduje pouze vyplnění, tzv. oznámení o dovozu při vstupu na území EU (formuláře by měly být k dispozici na celnici). Pro vývoz z EU do třetích zemí je požadováno u druhů A, B a C vývozní povolení, pro D není nutné nic.
Pohyb exemplářů uvnitř EU je omezen několika opatřeními. Je zakázáno komerčně využívat (pod tento pojem spadá prodej, nákup, ale i výměna, vystavování za peníze, inzerce) druhy z přílohy A, tj. druhy nejvíce ohrožené. Z tohoto zákazu lze udělit v určitých případech výjimku – žlutý formulář, který platí v celé EU. Uděluje ji ve správním řízení krajský úřad, magistrát nebo správa chráněné krajinné oblasti či národního parku (CHKO nebo NP). Výjimku můžete dostat pouze tehdy, když splníte dané předpoklady. Důvody k udělení výjimky jsou přesně popsány v čl. 8 nařízení č. 338 – jedním z nich je např. odchov zvířete v zajetí, který je ale definován přísněji než dříve. K získání výjimky pro odchov se musí jednat o odchov ve 2. generaci v zajetí, který musí pocházet z legálně získaného chovného hejna. Zda byly tyto předpoklady splněny, posuzuje v rámci řízení o udělení výjimky Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) jako vědecký orgán CITES a po posouzení vydá k vaší žádosti stanovisko. (Zde je nutno upozornit, že v rámci zavádění nové legislativy do praxe v loňském roce mnoho krajských úřadů postupovalo špatně a toto stanovisko od AOPK u odchovů nevyžadovalo. Bohužel bez stanoviska AOPK je výjimka neplatná!) Samotný registrační list k vydání výjimky nestačí, protože nepotvrzuje právě tu legálnost chovné základny. Pokud při žádosti o výjimku neprokážete požadované skutečnosti, výjimku nedostanete a odchovy nebudete moci prodávat. V takovém případě můžete své papoušky držet, ale nesmíte je prodat ani jinak komerčně využívat. Toto omezení je sice pro chovatele nepříjemné, ale jeho cílem je umožnit prodej jen těch exemplářů, u nichž je jisté, že nepocházejí z ilegálního zdroje.
Pohyb exemplářů z přílohy B je v EU volný, ale týká se to jen těch, které byly legálně získány. Při kontrole máte povinnost prokázat jejich původ. U dovezených exemplářů slouží k prokázání původu žlutá kopie dovozního povolení, která vám po dovozu zůstane právě k těmto účelům. Jinak však EU nespecifikuje, jak se má původ prokazovat, takže záleží na zhodnocení kontrolujícího orgánu, zda vaše prokázání původu uzná. Pokud tedy budete někde v EU kupovat zvíře, chtějte vždy doklad od prodejce, na kterém bude uvedeno, že se jedná třeba o jeho odchov a od jakých rodičů nebo o dovoz a na základě jakého permitu (pokud bylo na permit dovezeno více exemplářů a nemohli jste dostat přímo původní žlutou kopii). To samé od vás zřejmě budou chtít kupující v EU, když naopak vy někam své ptáky povezete.
Registrační povinnost zůstala v ČR zachována (registrační list platí jen na území ČR, má evidenční charakter a sám o sobě není prokázáním původu), ale pro menší počet druhů než dříve – pro všechny druhy A (u papousků kromě Psephotus dissimilis, Cyanoramphus auriceps, Cyanoramphus novaezealandiae) a pro vybrané druhy B (Amazona sp. kromě Amazona aestiva, dále Ara sp., Callocephalon fimbriatum, Deroptyus accipitrinus, Triclaria malachitacea, Psittacus erithacus). Čili některé druhy z registrační povinnosti vypadly.
Spolu s registrací zůstaly i některé povinností s ní spojené:

– po získání exempláře jste povinni ho písemně přihlásit k registraci do 15 dnů (a to i tehdy, pokud ho mezitím zase prodáte)

– do 15 dnů také musíte hlásit všechny změny (úhyn, prodej, trvalý vývoz z ČR /ať již do jiného státu EU či mimo EU/ atd., v případě úhynu a vývozu také odevzdáváte registrační list)

– prodej exempláře musíte uskutečnit jen s příslušným registračním listem

– při prodeji (na burze, v prodejně apod.) musíte exemplář označit cedulkou „CITES, druh podléhající registraci“

– jste povinen exemplář označit nezaměnitelným způsobem nesnímatelnou značkou (kroužek, čip). U ptáků z přílohy A právo EU připouští pouze čip nebo uzavřený kroužek

Na závěr můžeme vše shrnout do několika základních bodů, které by měl chovatel prodávající papoušky (ať už na burze, výstavě či jinak) dodržet:
1) vždy by měl být schopen prokázat legální původ svých ptáků,
2) ptáci druhů z přílohy A a druhů podléhajících registraci by měli být nezaměnitelně označeni,
3) k ptákům registrovaných druhů by chovatel měl mít příslušné registrační listy,
4) k ptákům druhů z přílohy A by měl mít registrační listy a výjimky ze zákazu komerčních aktivit,
5) klece s ptáky registrovaných druhů by měl označit cedulkou „CITES, druh podléhající registraci“.
To jsou odpovědi alespoň na ty základní otázky. Je toho samozřejmě daleko více, z mnoha ustanovení legislativy EU existují speciální výjimky a odchylky apod. Obecně bych doporučovala konzultaci na MŽP zvláště v případě dovozu, vývozu či prodeje mimo ČR.
Obrázok užívateľa
štefan
Člen redakcie
 
Príspevky: 2045
Registrovaný: Ned Dec 03, 2006 8:31 pm
Bydlisko: Levice

Späť na CITES

Kto je on-line

Užívatelia prezerajúci fórum: Žiadny registrovaný užívateľ nie je prítomný a 2 hostia

cron